Prázdiny v Dětském domově Tisá

Již ve čtvrtek 30.června to všechno začalo. Prvních pět dětí si již týden připravovalo neprodyšné plastové nádoby, leštilo pádla, zkoušel se nejbezpečnější plavecký styl, kontrolovaly se plavecké vesty – neklamné znamení blížícího se odjezdu na vodu. Díky nadačnímu projektu  Srdce na dlani se podařilo shromáždit dostatečné množství finančních prostředků, které nám umožnily vytvořit dětem opravdu zajímavý a nabitý prázdninový program.
Hodina odjezdu přišla úderem sedmnácté hodiny a pět našich vodáků míří směrem na Polsko a Litvu, kde v průběhu čtrnácti dnu pokořili krásnou řeku Czarna Helena. Na fotografiích je vidět,že o dobrodružství, dobrou zábavu a hluboké kamarádství nebylo nouze. Peřeje, komáři, polní vaření, hygiena v říční vodě – to jsou nezapomenutelné zážitky pro děti z našeho domova. Všichni se vrátili zdrávi, s jedinou otázkou – “ Strejdo, pojedu příští rok zase ? “
V pátek 1.7.05 jsme již ráno posadili 22 dalších dětí  a miniautobus vyrazil směrem do letního tábora v Dolní Cerekvi. Viděl jsem, že některým se moc nechce. Bydlení ve stanech s podsadou, vaření do ešusu, kadibudka ve stráni – jak to zvládnu ? Bez problému. Celotáborové hry, stezky odvahy, koupání, promočené stany vytrvalým deštěm a nekonečné kamarádství, které vzniklo mezi všemi dětmi tábora. Prolomení sociální bariery, styk s jinými lidmi z “ venkovního světa “ působí na děti s nařízenou ústavní výchovou jak povzbuzující injekce. Přál bych Vám při loučení vidět ty slzy, objetí, adresy napsané na nejrůznějších částech těla a oděvů. Musel jsem přede všemi přísahat, že příští rok ve stejnou dobu budou všichni pod vlajkovým sožárem v Cerekvi. Pokud to bude možné, ve spolupráci s nadačním projektem jim toto přání rád splním.
Pak přišlo období, kdy jsme se opět všichni setkali v domově, ale jen proto, abychom se přípravili na nejočekávanější prázdninovou událost – pobyt na dětském táboře ve východních Čechách u rybníka Ředkovec. Již několik let jezdí stejná parta dětí a dospěláků na toto místo a když malé děti mluvily o nadcházejícím pobytu, říkali, že se těší domů do Ředkovce. Karnevaly, diskotéky, hry, táboráky, hlídky, tuny hub, hektolitry vod padajících z oblaků, to vše byl Ředkovec 05-Ale nezklamal. Nadšení a opět stereotypní ujišťování o tom,že příští rok – OPĚT !!!!

Dr. Milan Vostrý
ředitel Dětského domova Tisá